Aktuality, akce a tiskové zprávy

To ukazuje na hlubší změny ve stavu naší přírody. Ptáci totiž patří mezi klíčové ukazatele zdraví ekosystémů.

Početnost běžných druhů ptáků v České republice dlouhodobě klesá – od roku 1982 o více než 11 %. Největší populační propad sledujeme u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se za posledních 40 let snížila téměř na polovinu. V posledních deseti letech je však patrný výraznější pokles i u druhů vázaných na lesní prostředí. To přinášejí závěry aktualizované zprávy Indikátory běžných a lesních druhů ptáků za rok 2024. Pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR ji zpracovala Česká společnost ornitologická.

Indikátor běžných a lesních druhů ptáků je důležitý pro sledování a vyhodnocování změn v biodiverzitě a vývoji životního prostředí v České republice. Vychází z více než čtyřicetiletého sledování početnosti ptačích druhů, které Česká společnost ornitologická provádí v rámci dlouhodobých monitorovacích programů: Jednotného programu sčítání ptáků, který běží už od roku 1982, a Liniového sčítání druhů zahájeného před sedmi lety.

Jak zemědělská politika ovlivnila populace ptáků

Za dramatickým poklesem ptáků v zemědělské krajině stojí především dlouhodobé, intenzivní a neudržitelné hospodaření, které zásadně proměnilo podobu české krajiny. Po roce 1989 se tlak na pole a louky na čas zmírnil, tento vývoj však netrval dlouho. Intenzita se brzy znovu zvýšila a s nástupem Společné zemědělské politiky EU ještě zesílila. Druhy jako koroptev polní, čejka chocholatá nebo linduška luční tak ustoupily na zlomek své původní početnosti.

Mírnější úbytek ptáků v lesích, příčiny nejsou zcela známé

Zatímco úbytek ptáků v zemědělské krajině je dlouhodobě známý, v lesích byl vývoj zpočátku mírnější. Do roku 2000 byl pokles lesních druhů spíše pomalý, následovalo období stability. V posledních letech však i zde dochází k výraznějšímu úbytku. Důvody zatím nejsou zcela jasné. Pravděpodobně se jedná o kombinaci více faktorů – například dopady sucha, kůrovcových kalamit či změn v lesním hospodaření. Dobrou zprávou je, že ochrana vzácných a početně slabých druhů je v lesích zatím poměrně úspěšná.

Klimatická změna posouvá areály rozšíření

Vedle výše zmíněných faktorů stále více ovlivňuje složení ptačích společenstev i změna klimatu. Od poloviny 90. let ustupují ze střední Evropy severské druhy, jako bramborníček hnědý, cvrčilka zelená nebo sedmihlásek hajní. Naopak ptáci z teplejších oblastí – například hrdlička zahradní, slavík obecný či žluva hajní – rozšiřují svůj výskyt směrem na sever nebo do vyšších poloh. Modely budoucího rozšíření jednotlivých druhů v reakci na klimatickou změnu předpokládají, že se těžiště biodiverzity, jehož jsme dosud byli součástí, posune severovýchodně mimo území ČR. S tím lze očekávat další úbytek ptactva u nás.

Výzvy v ochraně ptáků v měnící se krajině

Dostupná data jasně ukazují, že změny klimatu a způsob využívání krajiny výrazně ovlivňují ptačí populace v Česku. Zvlášť znepokojující je zrychlující se úbytek běžných druhů ptáků a to především specialistů na určité typy biotopů. Opačně jsme svědky růstu početnosti tzv. generalistů – druhů, které dokážou přežít a najít potravu v různých prostředích bez nutnosti specifických podmínek. Výsledkem je, že ptačí společenstva se stávají druhově chudšími a uniformnějšími. Dosavadní ochranná opatření, hlavně v zemědělské krajině, nejsou zatím dostatečná. Naději přináší nově přijaté Nařízení o obnově přírody, které usiluje o zlepšení ekosystémů, lepší přizpůsobení krajiny klimatickým změnám a zpomalení úbytku.

Indikátory běžných a lesních druhů ptáků za rok 2024 (celé znění zprávy)

Indikátory běžných a lesních druhů ptáků byly zpracovány v rámci projektu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR „Monitoring a mapování vybraných druhů rostlin a živočichů a sledování předmětů ochrany chráněných území“ financovaného z Operačního programu Životní prostředí.

Foto: Pavla Tomcová a Petr Kuna